Geometrické plány

Vyhotovujeme geometrické plány pro:

  • novostavby
  • rozestavěné stavby
  • přístavby
  • rozdělení parcel
  • vyznačení věcného břemene.

Pro vyhotovení geometrického plánu pro rozdělení parcely bude potřeba k zápisu souhlas s dělením parcely od stavebního úřadu a v případě, že objednatel není majitelem dělené parcely, potom i souhlas vlastníka pozemku. Pokud vyhotoveným geometrickým plánem zanikne stavba, bude k zápisu potřebný demoliční výměr vydaný příslušným stavebním úřadem.

Pro zápis novostavby nebo přístavby budete potřebovat kolaudační rozhodnutí nebo adekvátní doklad vydaný stavebním úřadem. Geometrický plán budete potřebovat i na rozestavěnou stavbu, pokud budete žádat o hypotéku nebo úvěr některý z peněžních ústavů. V tomto případě je pro měření potřebné, aby byl zřetelný a neměnný půdorys budoucí stavby. Geometrický plán lze následně použít pro zápis hotové stavby v případě, že se nezměnil její půdorys. Rozdělení parcely lze zavkladovat pouze se:

  • smlouvou o koupi-prodeji části parcely
  • s darovací smlouvou
  • se smlouvou o směně parcel.

Rozdělení parcel je nutné vyznačit v terénu. Vyznačeny musejí být oba konce a veškeré lomové body nové hranice. Nejsou-li lomy vyznačeny zdmi, obrubníky, ploty nebo jinou pevnou stabilizací, vyznačují se plastovými mezníky nebo oc.hřeby.

Pozor na parcely na kterých vázne zástavní právo nebo jiná plomba. Zde může dojít při vkladu k potížím, které mohou být těžce řešitelné.

Geometrický plán je jeden z dokladů, bez kterého nelze vklad udělat. Vyhotovení geometrického plánu je nutno objednat s dostatečným časovým předstihem, jelikož doba na jeho vyhotovení se může pohybovat okolo jednoho měsíce.

Vytyčení parcel nebo majetkových hranic

Slouží pro identifikaci majetkových hranic v terénu. Zpravidla se vyhotovuje v případech kdy mají sousedé hranici mezi pozemky nevyznačenou, nebo před stavbou nového oplocení, případně při koupi parcely pro ověření jejích hranic v terénu.

Vytyčení je možno udělat dvěmi způsoby.

  1. Je provedeno vytyčení v terénu, následně jsou obesláni všichni dotčení sousedé (i jedním rohem) a mají možnost se do protokolu vyjádřit zda s vytyčením souhlasí či nikoli a proč. Protokol je následně uložen u příslušného katastrálního úřadu. Vytyčené body je nutné stabilizovat dle platných předpisů.
  2. Je provedeno vytýčení v terénu a je seznámen pouze objednatel. Do tohoto procesu Katastrální úřad nevstupuje. Vytyčené body je možné stabilizovat dle dohody s objednatelem.

Obě vytyčení jsou stejně přesná. V případě, že jsou pravděpodobné budoucí spory se sousedy, je lépe udělat vytyčení dle bodu jedna.

Výsledkem je protokol o vytyčení.

Vytyčení staveb

Pro vytyčování objektů s prostorovou skladbou (např. budovy) je potřebné, aby objednatel dodal výkresy SITUACE a PŮDORYS ZÁKLADŮ. Tyto výkresy mohou být kopie, ale měly by být oražené stavebním úřadem.

Při samotném vytyčování je v terénu nejdříve vyznačen vnější obvod budoucí stavby. Následně si zhotovitel zbuduje ve vzdálenosti 3-5 metrů lavečky na které se umisťují zajišťovací hřebíky jednotlivých směrů stěn.

Vytyčení je v terénu polohově stabilizováno kolíky nebo jiným odpovídajícím způsobem. Výškově je zajištěno buď výškovou značkou na okolním přírodním pevném sloupu (strom, sloup, skála,…) nebo tyčí s výškovým označením. Po dohodě s objednatelem je možné vytyčené body od trasy odsadit, aby při výkopech nedošlo k jejich zničení, nebo vytyčit zajišťovací body.

 

Polohopisné a výškopisné zaměření

Jedná se o jedno dílo obsahující zaměření polohopisu i výškopisu dle skutečnosti dané lokality. Většinou následně slouží projektantům pro jejich další práci (projekt nebo rekonstrukce domu, komunikace a další). 

Na lokalitě se podrobně zaměřují stavební objekty, zpevněné i nezpevněné komunikace, znaky inženýrských sítí, výškové rozdíly terénu, komunikací vstupů do objektů a další. Pro objednávku je dobré do snímku mapy (může být i z internetu) barevně vyznačit rozsah pro zaměření a rozmyslet si, pro jaké měřítko bude výsledné měření. Změna měřítka po zaměření je sice možná, ale projeví se jen zvětšením nebo zmenšením podkladu. Pokud je ovšem velké měřítko objednáno na začátku, bude zaměření obsahovat více detailů, které se jinak pro malá měřítka neměří. U tohoto typu zaměření je možné si objednat, co by zaměření mělo obsahovat (např. výška střechy nebo průměr koruny stromu).

Výsledkem je polohopisný a výškopisný plán dle zadaného měřítka, který se předává v tisku i v digitální formě objednateli.

Výšková měření

Jde o měření v nadmořských nebo relativních výškách. Provádí se obvykle jedním ze způsobů:

  • tachymetricky
  • technickou nivelací
  • přesnou nivelací

Měření slouží k zjištění výšek budov, elektrických vedení, spádů, sedání objektů a dalších skutečností.

Pro objednávku tohoto typu měření je potřeba rozmyslet si požadovanou přesnost výsledného měření a možný přístup na měřené body. Např. výšku střechy není možné určit nivelací a přesnost tedy bude v cm, u sedání budov je lépe nivelovat na desetiny milimetru jelikož pohyb bývá jen nepatrný.

Výsledkem měření je protokol o výškovém měření.

Zaměření skutečného stavu

Při tomto měření jsou předmětem měření nově vybudované objekty, komunikace, trasy inženýrských sítí a jiné, které je potřeba geodeticky zdokumentovat pro jejich budoucí možné vytýčení nebo pro porovnání s projektem.

Obvykle bývá toto zaměření kombinováno s geometrickým plánem, který slouží pro vklad do katastru nemovitostí. Zaměření skutečného provedení požaduje stavební úřad při kolaudaci. Součástí stavebního povolení bývá i požadavek zaměření skutečného provedení např. přípojek inženýrských sítí. U tohoto měření je potřeba objekty, které budou následně zasypány, zaměřit před jejich záhozem. Zaměření je dobré objednat s dostatečným časovým předstihem, jelikož výkopy inženýrských sítí nemohou být dlouho otevřené a je tedy potřeba zkoordinovat geodetickou činnost se stavební firmou.

U zaměřených povrchových objektů bývá součástí díla seznam souřadnic lomových bodů. Tento seznam je i u zaměřených inženýrských sítí, ve výkresu bývají význačné lomy i kótovány, aby bylo možné je orientačně vytyčit i měřením pásmem.

Výsledkem je situace v dohodnutém měřítku a seznam souřadnic a výšek zaměřených bodů.